Tyto stránky provozuje občanské sdružení MHD ŽIVĚ.cz a jsou věnovány našemu kamarádovi Danielu Kunzovi (1992 - 2014), spoluzakladateli sdružení.

O dopravci

-          První písemná zmínka o Opavě je datována k roku 1195. Město bylo založeno mezi lety 1213 a 1220.

-          Jedná se o dřívější okresní město Opava, nyní město z rozšířenou působností a také statutární město
           Opava.

-          Počtem obyvatel necelých 60 tisíc se město řadí k těm větším v ČR.

-          Městskou hromadnou dopravu v tomto městě zajišťuje firma Městský dopravní podnik Opava a.s., která provozuje autobusovou, ale také i trolejbusovou dopravu. Velkou roli v obslužnosti města, ale hlavně celého opavského regionu má také firma TQM Holding a.s.

      Město leží na stejnojmenné řece poblíž míst, kde přestává tvořit státní hranici s Polskem.

      Opavou prochází řada významných silnic. Dvě z nich vedou do Ostravy ( jedna přes Hlučín do Přívozu, druhá přes Hrabyně do Poruby), další silnice směřují do Krnova, Bruntálu, Olomouce či Nového Jíčina.

      Do Opavy je možné se také dostat po železnici, kterou zde tvoří tratě: 310 Opava – Krnov – Olomouc, 314 Opava –Svobodné Heřmanice, 315 Opava – Hradec nad Moravicí, 317 Opava – Hlučín a trať 321 Opava – Ostrava-Svinov – Český Těšín. Všechny tyto vypsané tratě vedou z nádraží Opava východ, ale není to jediné nádraží na území města. Na území města leží i železniční stanice a zastávky Opava západ (trať 310), Opava zastávka (trať 317), Opava-Komárov (trať 321), Kylešovice (trať 314 a 315), Malé Hoštice (trať 317) a Vávrovice (trať 310).

     Nejdůležitější ze všech opavských železničních stanic je nádraží Opava východ, které se nachází na jihovýchodě od centra města. Bohužel jde o nádraží koncové, takže jim vlaky nemohou projíždět. Protějšek tohoto nádraží Opava západ leží vskutku na západě města poblíž Olomoucké ulice. Autobusové nádraží, umístěné v Těšínské ulici, bylo dne 15. června 2003 zrušeno, příměstské a dálkové linky odjíždějí od Východního nádraží.

      Město bylo v bojích koncem druhé světové války silně poškozeno, takže následná opětovná výstavba byla masivních rozměrů. Později vyrostly sídlištní celky zejména na levém břehu Opavy v Kateřinkách, poblíž nemocnice a v Kylešovicích. Hlavní průmyslové areály se nacházejí na východě města (Ostroj) , v Komárově (farmaceutická a chemická výroba), ale i na severozápadě v Karlovci a Vávrovicích (např. Opavia-LU). Zdejší rozsáhlý zdravotnický areál Slezské nemocnice (nemocnice, psychiatrická léčebna) lze najít na západním okraji města při olomoucké silnici.

 

      Městský národní výbor byl zřízen v roce 1960, statutárním městem je Opava od roku 1990. Městem byly od roku 1932 i Kateřinky, které se staly součástí Opavy v roce 1942 a trvale pak v roce 1945. Dnešní městská část Malé Hoštice leží na území Hlučínska, připojeném k Československu až v roce 1920. Byly vytvořeny městské části, v jejichž rámci a mimo ně existují tyto části obce: Jaktař, Kateřinky, Komárov, Kylešovice, Malé Hoštice, Město, Milostovice, Podvihov, Předměstí,  Suché Lazce, Vávrovice, Vlaštovičky a Zlatníky.

 

Tramvaje
 

      Stejně jako v mnoha dalších městech, začíná historie elektrické trakce v opavské MHD na přelomu 19. a 20. století. V roce 1903 uzavřelo město smlouvu o výstavbě elektrárny a pouliční dráhy v Opavě. V roce 1904 byla městu udělena koncese na výstavbu a provozování jedné hlavní trati metrového rozchodu se dvěma odbočkami a manipulačním úsekem od vozovny. 4. března 1905 město  před dokončením pronajalo provoz chebské společnosti Elektricitäts Gesellschaft GmbH na dobu do 31. prosince 1938. Provoz byl slavnostně zahájen 4. prosince 1905. Hlavní trať vedla od nádraží Severní dráhy (dnes Opava východ) přes Horní náměstí a Náměstí Republiky a dále po Olomoucké ulici k Nemocnici. Jedna z odbočných tratí směřovala z Náměstí Republiky přes Krnovskou a Jaselskou ulicí do Městských sadů, druhá pak z Horního náměstí přes Dolní náměstí do Kateřinek ke kinu Odboj. Na této síti byly provozovány dvě linky. Po několika letech provozu došlo k rozšíření tramvajové sítě. 2. října 1912 byla trať k nemocnici prodloužena k Ústavu pro nervově choré (dnešní název Psychiatrická léčebna) a od 21. prosince se jezdilo na další trati vedoucí od divadla Ostrožnou na Náměstí Svobody a dále Otickou k Městskému hřbitovu. Toto se neměnilo až do roku 1948, pouze 5. prosince 1919 vedla trať u Východního nádraží až před vchod přijímací budovy.

      Ve dvacátých letech bylo zavedeno číselné označení linek (tehdy tři). V době druhé světové války se na provozu opavských tramvají podepsal jak nedostatek materiálu, náhradních dílů, tak i omezení dodávek elektřiny koncem roku 1944. Hlavní škody na tramvajovém provozu způsobily boje o město v dubnu 1945. Tyto následky se obnovovaly velmi dlouho. Provoz tramvají byl obnoven částečně až 1. listopadu 1946 a od 7. dubna 1947 již v plném rozsahu. Postupem času po obnově provozu následovalo rozšíření sítě k 14. srpnu 1948 o úsek po Krnovské ulici do Jaktaře a v Kateřinkách od kina Odboj ke Švédské kapli. V provozu byly tři linky a k tomu pendl k Městským sadům.

      Toto rozšíření bylo však poslední v historii opavských tramvají. V roce 1950 bylo rozhodnuto o přechodu na trolejbusovou dopravu. 24. května 1950 byl zastaven provoz na lince k  Městskému hřbitovu. 8. listopadu 1951 byla trať na Olomoucké zkrácena k nemocnici. 23. srpna 1952 byla zrušena linka 1 vedoucí od Východního nádraží k nemocnici, jejíž trasu následující den převzaly trolejbusy. 23. srpna 1952 skončil provoz kyvadlové linky k Městským sadům. 24. prosince 1953 byl zastaven provoz na trati do Jaktaře (z roku 1948!) a v provozu zůstala pouze linka č. 2 v trase: Náměstí Republiky – Švédská kaple a manipulační trať do vozovny. Poslední den provozu opavských tramvají už byl neodvratný, ale nastal kupodivu až 22. dubna 1956. 

 

Trolejbusy

      Po rozhodnutí o náhradě tramvají trolejbusy se už v roce 1950 rozběhly stavební práce a trolejbusový provoz byl zahájen 24. srpna 1952 na trati od stadionu kolem Východního nádraží přes centrum a dále k nemocnici. Ve směru od stadionu se jezdilo od Smetanových sadů k Janáčkovým sadům, přes Dolní náměstí a dále po dnešní trati, zpět pak z Olomoucké, Čapkovou ulicí, na Horní náměstí a Hrnčířskou do Jánské (díky tomuto proplétání nebylo nutné složité křížení s trolejovým vedením tramvají). U nemocnice byla trať zakončena velkou smyčkou přes ulice Purkyňovu, Englišovu a Dostojevského. Od 24. srpna 1952 se také jezdilo po manipulační trati po Krnovské ul. do vozovny. Dne 1. května 1953 byla zprovozněna další trať. Vedla od Janáčkových sadů k Ostroji, tedy v místech, která pro elektrickou trakci byla úplně nová. Nová linka č. 3 (č. 2 zůstalo poslední tramvajové lince, vedoucí do Kateřinek) byla v centru vedena ve směru od Ostroje po trase l. č. 1 na Horní náměstí, po nové spojce a zpět Hrnčířskou a Praskovou. Po skončení provozu tramvají do Jaktaře byla i tato trať od 25. prosince 1953 nahrazena trolejbusy. Trolejbusy se linky č. 2 dočkaly až 6. února 1957, kdy vyjela z Horního náměstí po linku č. 3 k Janáčkovým sadům a po nové trati kolem kina Odboj na okraj Kateřinek. Od 1. května 1957 se jezdilo po Olomoucké ulici obousměrně až na konečnou Vítkovská.

      V polovině šedesátých let bylo zásadně zjednodušeno vedení trolejbusových linek v centru města. Po úpravách, které se provedly v době od července do září 1965, se objevily druhé stopy na úsecích od Náměstí Republiky ke Smetanovým sadům a od Horního náměstí po Janáčkovy sady, nově byl obousměrně trolejově elektrizován úsek Dolní náměstí – náměstí Osvoboditelů. Úsek Smetanovy sady – Janáčkovy sady v Praskově zůstal jako manipulační, zbylé stopy byly zrušeny. Od 30. října 1970 byla obousměrně zprovozněna trať v Purkyňové ulici, nově prodloužená až k Městskému hřbitovu.

      Od 1. března 1975 byla rekonstruována Olomoucká ulice, díky této rekonstrukci byla stávající smyčka Vítkovská nahrazena novou, která byla postavena asi o 250 metrů blíž centru. Tato smyčka byla uvedena do provozu 12. ledna 1976. V létě 1976 došlo také k přestavbě křižovatky Praskova – Komenského, na které se nacházela trať k Východnímu nádraží. Od 29. července 1976 byla tato trať přeložena na Praskovu ulici. V letech 1979-80 byla trať do Kateřinek přeložena v souvislosti s výstavbou nové komunikace.

      Dne 1. října 1985 byl otevřen další úsek trolejbusové trati vedoucí od stadionu na konečnou Bílovecká. Tato trať měla sloužit i jako příjezdová komunikace do nové vozovny v Kylešovicích,  v roce 1994 však byla výstavba vozovny zastavena a stavba zakonzervována. Od té doby sloužila různým účelům, ale teprve koncem září 2002 nastal onen historický slavnostní okamžik stěhování do nového kylešovického areálu.

      Mezi poslední rozšíření sítě opavských trolejbusů došlo 5. října 2000, kdy byl zahájen provoz na velké jednosměrné smyčce u hypermarketu Hypernova (dnes Albert hypermarket) a od 22. prosince 2001 místo k Ostroji jezdí opavské trolejbusy o něco dále, a to k hypermarketu a baumarktu Globus. V poslední době byla příjezdová trať k tomuto hypermarketu, baumarktu upravena. Změn také doznala konečná v Jaktaři, kde byla zrušena stávající konečná a trolejbusy se nyní otáčí na kruhovém objezdu. Výrazných změn dospěly i vozy. Původní vozy Škoda 14 Tr pomalu loučí s Opavou, zbývájí jen novější kolegové a to typ Škoda 14 Tr M a jediný exemplář v opavské sítí a to trolejbus Škoda 21 Tr. V poslední době byly výhradně nakupovány vozy z produkce Solaris a to vozy Solaris Trollino 12 AC a také jeden prototyp Solaris Trollino 12 DC, některé tyto vozy (jedná se jen o vozy typu Solaris Trollino 12 AC) jsou také vybaveny pomocným dieselagregátem KIRSCH, které slouží k obsluze linky č. 221, na které se nachází pár úseků bez trolejového vedení. Nyní do Opavy zavítaly zbrusu nové trolejbusy z domáci produkce firmy Škoda ELECTRIC a.s. a to vozy typu Škoda 26 Tr Solaris.

 

Autobusy
 
 

      Autobusová doprava v Opavě je doplněk hlavně trolejbusové dopravy, ale plní velký účel: sváží občany z okolních obcí do centra města. Historií prošly také autobusy, v opavských ulicích se vystřídalo nespočet typů vozidel, např. Karosa ŠM 11, nynější vozy Karosa B 731 a Karosa B 732 v nejbližší době čeká vyřazení s dodávkou nových vozidel, které Městský dopravní podnik a.s. zakoupí. Touto dodávkou se v Opavě navýší počet nízkopodlažních vozidel z dnešních 10 ks (8 ks Solaris Urbino 12, 2 ks Karosa – Renault Citybus 12 M) na počet 24 ks. (tento stav bude až po dodání nových vozidel, a to do konce října roku 2012).

 

Linkové vedení autobusů: Platí od 12.12.2010 

Linka Trasa linky
 

211

Směr Podvihov na Nové: Praskova - Těšínská - Globus - Komárov tělocvična - Komárov Drůb. závody - Podvihov na Nové

Směr Praskova: Podvihov na Nové   - Kom. Chaloupky -  Komárov střed - Komárov Komas - Globus - Těšínská - Praskova

212 Divadlo - Šeděnkova - Jaktař - Zlatníky střed - Milostovice - Vlaštovičky
213 Karlovec - Kateřinky sádrovna - U cukrovaru - Dolní náměstí - Kylešovický kopec - Kylešovice SÚS
214 Kateřinky sádrovna - U cukrovaru - Těšínská - Ostroj - Komárov Komas - Komárov TEVA 2
215 Liliová - SME - Dolní náměstí - Hobzíkova - Kylešovice škola - Kylešovice obalovna - Globus
216 Držkovice - Vávrovice Opavia - Vávrovice Cukrovar - Jaktař - SME - Dolní náměstí


217

Směr Slavkov: Koupaliště - Stará silnice - Divadlo - Nemocnice - Slavkov Latarna - Slavkov Černá cesta - Slavkov u areálu - Slavkov škola- Slavkov Zámecká- Slavkov

Směr Koupaliště: Slavkov - Slavkov u areálu - Slavkov Černá cesta - Slavkov Latarna - Nemocnice - Divadlo - Stará silnice - Koupaliště


218

Směr Koupaliště: Chvalíkovice - Raduň -  Kylešovice SÚS - Bílovecká - Dolní náměstí - Divadlo - Městské sady - Koupaliště

Směr Chvalíkovice: Koupaliště - Městské sady - Divadlo - Dolní náměstí - Bílovecká - Kylešovice SÚS - Raduň Jednota - Raduň - Chvalíkovice


219

Směr Otice kaple: Malé Hoštice - Kaufland - Praskova - Městský hřbitov - Otice kaple

Směr Malé Hoštice: Slavkov škola - Slavkov - Slavkov Černá cesta - Otice kaple - Městský hřbitov - Praskova - Kaufland - Malé Hoštice

220 Praskova - Ostroj - Globus - Komárov střed - Suché Lazce střed - Přerovec

222

Směr Komárov TEVA 2: Chvalíkovice - Raduň - Kom. Chaloupky hlavní - Podvihov na Nové - Kom. Chaloupky - Komárov tělocvična - Komárov TEVA 2

Směr Chvalíkovice: Komárov TEVA 2 - Komárov tělocvična - Raduň - Chvalíkovice
 


228

Směr Jaktař: Bílovecká - Východní nádraží - Praskova - Ostroj - U cukrovaru - Divadlo - Městský hřbitov -  Englišova - Šeděnkova - Jaktař

Směr Bílovecká: Jaktař  - Šeděnkova - Divadlo - Východní nádraží - Bílovecká
(noční linka)



229

Směr Kylešovice SÚS: Jaktař - Šeděnkova - Englišova - Divadlo - Těšínská - Praskova - Východní nádraží - Bílovecká - Kylešovice SÚS

Směr Jaktař: Bílovecká - Východní nádraží - Praskova - Divadlo - Jaktař
(noční linka)

230 směr 1 Tesco - U cukrovaru - Tesco (linka zdarma, přepravu hradí Tesco Stores Česká republika)
 
směr 2 Tesco - Východní nádraží - Bílovecká - Zukalova - Tesco (linka zdarma, přepravu hradí Tesco Stores Česká republika)

 

 

Linkové vedení trolejbusů: Platí od 12.12.2010 

Linka Trasa linky
201 Městský hřbitov – Nemocnice – Divadlo – Východní nádraží – Bílovická
202 Globus – Těšínská – Ratibořská – Kateřinky
203 Globus – Těšínská – Divadlo – Šeděnkova – Jaktař
204 Bílovecká – Východní nádraží – Divadlo – Nemocnice – Hypernova
205 Kateřinky – Ratibořská - Divadlo – Šeděnkova – Jaktař
206 Bílovecká – Východní nádraží – Divadlo – Šeděnkova – Jaktař
207 Bílovecká – Východní nádraží – Praskova – Ratibořská – Kateřinky

208

Směr Englišova: Kateřinky - Ratibořská – Divadlo – Nemocnice – Hypernova – Englišova

Směr Kateřinky: Englišova - Dostojevského - Divadlo - Ratibořská - Kateřinky

209 Globus – Těšínská – Divadlo – Nemocnice – Městský hřbitov
210 Bílovecká – Východní nádraží – Praskova – Ostroj – Globus
221 Kylešovice škola – Bílovecká – Východní nádraží – Praskova – Ratibořská – Pekařská -Divadlo – Nemocnice – Hypernova

 

Více informací na oficiálních stránkách dopravce: www.mdpo.cz

Zdroje: Vlastní zdroje, město Opava, Městský dopravní podnik Opava a.s.

Městský dopravní podnik Opava a.s.

Probíhající výluky

Jste zde: