Tyto stránky provozuje občanské sdružení MHD ŽIVĚ.cz a jsou věnovány našemu kamarádovi Danielu Kunzovi (1992 - 2014), spoluzakladateli sdružení.

Ostrava se dočkala první zastávky vídeňského typu

Síť ostravských tramvají se vedle modernizujícího se vozového parku může pochlubit další novinkou. V nástupní stanici Zábřeh byla vybudována zastávka vídeňského typu (neboli také vídeňská zastávka, zastávka se zvýšenou vozovkou či pojížděný mys). Jde o v Česku používaný název pro typ stavebního uspořádání tramvajové zastávky, v níž nástupiště je tvořeno úsekem vozovky zvýšeným zcela nebo téměř na úroveň chodníku.

Zastávka Zábř...
Zastávka Zábř...
Zastávka Zábř...
Zastávka Zábř...

První ostravská zastávka vídeňského typu - Zábřeh

Účelem tohoto uspořádání je zvýšení bezpečnosti dopravy a usnadnění nástupu a výstupu. Zvýšení vozovky má podobný účinek jako zpomalovací práh – výrazně upozorňuje řidiče silničních vozidel na přítomnost zastávky. Tento typ nástupiště se používá v tuzemsku u tramvají zejména v místech, kde v minulosti býval nástup přes nezvýšenou vozovku, tedy tam, kde není možné zřídit nástupní ostrůvek nebo nástupiště přímo v rámci tramvajového pásu.

Technické provedení

Aby byl tento typ zastávky funkční, vyžaduje řádné a udržované související dopravní značení. Samozřejmostí je běžné svislé i vodorovné dopravní značení zastávky, obvykle bývá vyznačeno i omezení rychlosti jízdy a svislá dopravní značka upozorňující na nerovnost vozovky (příčný práh).

Vídeňské zastávky se navrhují zejména v rovných ulicích. V obloucích je třeba pečlivě zvažovat rozhledové poměry. Dosud byly realizovány jen s vozovkami o jednom jízdním pruhu. V zastávce Güpferlingstraße v ulici Hernalser Hauptstraße ve Vídni bylo však v roce 1999 použito řešení, kdy po zvýšené vozovce je veden jízdní pruh pro přímý směr a po tramvajové koleji jízdní pruh pro silniční vozidla odbočující vlevo.

Délka zastávky se navrhuje pouze pro jeden tramvajový vlak (37,5 m, v Praze kolem 35 m).

V úseku 100 metrů (nejméně 50 metrů) před zastávkou má být sveden silniční provoz z tramvajového pásu pomocí dopravních stínů vyznačených šikmými rovnoběžnými čarami, podélných čar souvislých a podélných (vodicích) prahů umožňujících přejíždění. V Praze se využívá dopravních knoflíků a betonového podélného prahu v délce 20–50 metrů. Svislé oddělovací prvky (např. směrovací desky) se nepoužívají.

Cyklistická doprava může být vedena po vozovce.

Hodnocení a souvislosti

V některých případech se tento typ zastávky neosvědčil, protože cestující (chodci) zvýšenou část vozovky používali často jako vyčkávací plochu nástupiště, čímž nutili řidiče silničních vozidel k jízdě po tramvajovém pásu, jako by objížděli zastávkový mys.

Česká pravidla provozu na pozemních komunikacích s tímto typem zastávky nijak specificky nepočítají – chodník ani vozovka v nich nejsou přesně definovány, nicméně zastávka vídeňského typu spadá pod stejnou úpravu jako zastávka s nástupem přes nezvýšenou vozovku. Problémy způsobují řidiči automobilů, kteří v zastávce porušují zákaz zastavení a stání a tím znemožňují průjezd dalším vozidlům.

Zastávka se zvýšenou vozovkou byla údajně poprvé zkonstruována a realizována ve Vídni v roce 1992 na Alser Straße / Spital Gasse, zpočátku jako kompromisní řešení se značnými problémy. V roce 1995 bylo takových zastávek ve Vídni již 8, v roce 2000 celkem 32. Souběžně se asi o 100 kusů snížil počet zastávek s nástupem z nezvýšené vozovky a asi o 60 zvýšil počet zastávkových mysů pro tramvajové zastávky. Oficiálně byl v Rakousku tento typ zastávky uznán ve směrnici RVS 2.4 Optimalizace veřejné hromadné dopravy z roku 1999.

V Praze byla jako první zastávka tohoto typu upravena Vodičkova směrem k Lazarské v roce 1996, následovala zastávka Letenské náměstí směrem do centra (1999), Nádraží Vysočany (původní název Vysočanská) směrem z centra (2002) a Albertov ve směru od Botanické zahrady (2007). Městská část Praha 7 si vybudování dalších zastávek vídeňského typu vytkla za cíl v programovém prohlášení pro roky 2002–2006, v této souvislosti byla zmíněna zastávka Ortenovo náměstí směrem k Dělnické, v letech 2001 a 2002 však městská část nedostala na tuto úpravu od města dotaci.

V Olomouci je od roku 2011 přebudovaná zastávka Výstaviště Flora.

V Ostravě měla být v roce 2004 do tohoto provedení přebudovaná zastávka Elektra. Nakonec se zhotovení nedočkala, až teď v roce 2013 byla zhotovena první zastávka tzv. vídeňského typu, a to na nástupní zastávce Zábřeh. Dopravní podnik Ostrava vybral tuto lokalitu údajně kvůli otestování této zastávky. Nad smysluplností této investice se však může vznášet několik otazníků, poněvadž je známo, že tato zastávka není příliš hojně využívaná. Vybudovaní tohoto typu zastávky by mnohem více prospělo např. na zastávce Hulváky, nebo v centru města na již zmíněných zastávkách Elektra nebo Stodolní.

Zdroj: Vlastní zdroje, wikipedia.org

Aktualizováno 1. 5. 2013 8:43

Nové fotografie

říjen 2021
Po 4111825
Út 5121926
St 6132027
Čt 7142128
18152229
So29162330
Ne310172431
Jste zde: