.jpg)
Technologie se stále vyvíjejí a umožňují realizovat dosud nevídané koncepty. V posledním období se rozvíjejí služby pro sdílené cestování, ať už taxislužba Uber nebo sdílení osobního vozu Bla-Bla car. Novinkou v rozvoji sdílené mobility je vznik dopravce, který jezdí podle požadavku cestujících.
Citymapper byla nejdříve jen dobrá aplikace do telefonu na vyhledávání spojení MHD a plánovaní cest. Postupem času, jak služba rostla a zvětšoval se počet uživatelů, napadlo autory aplikace udělat analýzu dostupných dat. Při tomto kroku zjistili, mezi kterými body ve městě cestující nejvíce postrádají spojení, v jakém čase a objemu.
Dne 9. května proto na dva dny vznikla v Londýně experimentální linka CMX1 objíždějící nábřeží Temže v historickém centru. Ze standardních zastávek je obsluhovaly zelené autobusy softwarové firmy Citymapper a to bezplatně. Cílem bylo vyzkoušet dopady chybějící linky na plánování uživatelů v aplikaci. Celý pokus se samozřejmě odehrál po dohodě s místním dopravním podnikem.
Vznik klasické linky je však jen první vlaštovkou. Do budoucna se přemýšlí, jak nastavit systém, kde by se autobusy mohly mírně odchylovat od svých tras na základě požadavků uživatelů a vytíženosti cest. Na druhou stranu ředitel společnosti Citymapper Omid Ashtari dodává, že současný dopravní podnik TFL odvádí dobrou práci, protože prostoru pro masivní zlepšování není v přelidněném městě mnoho a rád by koncept vyzkoušel na některém z menších a méně optimalizovaných měst.
Celý tento podnik vlastně využívá aplikaci mnohokrát opakovaných pojmů jako Big data, BI analýzy, strojové učení a zapadá do konceptu Smart city. Autoři se netají tím, že na základě dalších dat jsou schopni určit také na jaké zastávce kdo vystupuje, o jakou jde věkovou skupinu či obecně využít všechny dostupné informace o destinaci cestujícího, čímž mohou usnadnit plánování provozu ať už ryze technické nebo obchodní.
Tato aplikace pomohla například vysledovat, jak zavedení celonočního provozu metra v Londýně v prosinci 2016 postihlo cestující, kterým najednou začaly chybět navazující noční autobusové spoje.
Doplňme, že stejně jako množství jiných moderních služeb naráží se i zde na regulace a legislativní omezení. U autobusů jde například o to, že všechny licence autobusových linek uděluje současný dopravní podnik a ten nezvládá například pojem flexibilní či reaktivní linka. Velkou výhodou je skutečnost, že je místní regulátor a dopravce otevřen inovacím. Dokážete si jistě představit, kolik důvodů proč to nejde by se našlo v Česku.
Prezident společnosti také konstatuje, že důvodem proč byl Londýn pilotním městem je ve skutečnosti, že tam sídlí společnost a proto toto místo zná dobře. Uznává, že pokud bude koncept úspěšný, tak se může snadno rozšířit do dalších měst a vyřešit mnohé dopravní problémy.
Představte si, kolik dat denně proteče přes plánovače spojení u nás. Do jaké míry by mohlo s optimalizací znát podobná data například z hojně používaného serveru jizdnirady.idnes.cz či některé z aplikací PubTran nebo CGtransit. Mohlo by se pak reálně uvažovat nad spuštěním doplňkové linky mezi některými body v českých městech. Jenže na to zde nejsme připraveni. Pokud by vznikl nový hráč na trhu, tradiční podniky by mu naházely klacky pod nohy, ale samotné o žádné vlastní inovace nestojí. Doufejme však, že popsaná situace by byla raději hypotetická.
Zdroje:
